Jdi na obsah Jdi na menu
 


Biřmování v Mikulášovicích

23. 9. 2012

Krásné a teplé počasí v tomto ročním období ve zdejším kraji nebývá pravidlem a přesto, jako by samo nebe přálo události v tomto městečku na severu Čech, chtělo by se napsat přímo Království Českého… No nic to jen jakási v podvědomí hlodající myšlenka, jak to zde vypadalo kdysi dávno, před 200, či více lety, kdy zdejší chrám při takovýchto slavnostech zaplnili do posledního místečka vážení občané městečka i se svými rodinami a čekalo se na slavnostní mši svatou. Tak tomu bylo i v neděli 9. září 2012, kdy poměrně hodně farníků i občanů i s paní starostkou města Ing. M. Trojanovou ,čekalo na příchod 10-ti farníků v čele s P. Jackem Kotiszem, zdejším knězem, hostujícím P. Pavlem Procházkou ze Šluknova, kteří doprovázeli váženého hosta Mons. ThDr. Jana Baxanta, biskupa litoměřické diecéze.

Otec biskup přijel k nám na sever, aby udělil svátost biřmování 10-ti našim farníkům, kteří se rozhodli přijmout další jméno, a to jméno své patronky nebo patrona.

Slavnostní mši svatou doprovázeli zpěvem členky a členové Mikulášovického sboru a Vilémovského chrámového sboru, za doprovodu muzikantů výběžkového souboru.

Po homilii Otec biskup za asistence obou kněží udělil svátost biřmování. Toho se zúčastní i kmotry a kmotři jednotlivých věřících. Po té mše svatá pokračovala svým obvyklým pořádkem. Ještě je dobré se zmínit, že u oltáře asistovalo 6 ministrantek a ministrantů.

Na kůru se zpěvačky se zpěváky a muzikanty činili, aby celá mše svatá byla slavnostní. Ke krásně a dalo by se i říci zbožné náladě přispělo i to, že chrám byl nádherně vyzdoben květinami a celkovým uspořádáním, díky rodině pana Maiera, Romanu Klingerovi a jeho rodičům a všem co pomáhali chrám uklidit, aby vše bylo krásné.

Po mši svaté byli přítomní farníci a jejich rodiny i všichni zpěváci obou sborů a muzikanti pozváni na bohaté občerstvení u chrámu .Každý si mohl popovídat jak s kněžími, panem biskupem, tak i mezi sebou, což také mělo svůj podíl na krásné atmosféře,která ten den panovala. Je to tak i malý zázrak, když se začínají obnovovat takové tradiční věci, které v normální křesťanské společnosti panují. Jen je třeba prosit našeho Nejvyššího, aby náš kraj, naše společenství ráčil chránit před zlobou a neštěstím. Proto též je nutné i vzývat Panenku Marii, aby náš kraj ochraňovala a pomáhala všem, kdo se k ní s prosbou obracejí.

10. září L. P. 2012                                            Antonín Tobiška