Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ohlédnutí za Annaberkem 2010

2. 8. 2010

Tak, když tak sedím u počítače a přemýšlím, jak hodnotit celé to dění kolem poutě, u nás zde v kraji jedné z nejznámějších a nejoblíbenějších (asi nejenom Annaberk, ale i Vilémov, Mikulášovice nebo Filipov…), tak jen mohu konstatovat, že je to rok od roku hezčí a stále více inspirující. Ve stínu staletých lip a z hlediska historie tohoto kraje, mnohdy velmi pohnuté, si člověk, který v tuto krásnou červencovou dobu sem zavítá, jaksi lépe uvědomuje, kolika lidem Annaberk připomněl domov i někdy tak rychle ztracený, že by to vydalo na romány o osudech lidí i kraje a Boží lásce k těm, co ji chtějí vidět .

Prvním překvapením byla hojná účast jak členů Vilémovského chrámového sboru, tak početné skupiny mladých pod vedením manželů I. a M. Kerhartových z Lobendavy a ostatních pomocníků na úklidové brigádě a druhým překvapením byla velká účast věřících a poutníků na každodenních pobožnostech od 18.15 a při slavnostních mších svatých, konaných od 10 hodin v sobotu 31. 7. a 1. 8. 2010, kdy mši svatou celebroval v sobotu generální vikář ThDr. Stanislav Přibyl  a Mons. ThDr. Jan Baxant, biskup z Litoměřic.

I účast kněží z jiných farností nás potěšila. Byli tu P. Václav Horniak z Mimoně, P.Milan Matfiak z Rozbělen, P.Pavel Procházka ze Šluknova, P. Josef Kujan z Rumburka, Rew. Edward Wasowitz ze Sebnitz a Neustadtu, Rew.Stanislaw Noga z daleké Rudy Slonské, P. Peter Neumann z Bad Schandau, P. Gunther Hanke ze Schirgiswalde a P. Rudolf Laumann z bavorského Marktschwaben.

Také někteří poutníci byli z daleka, jako např. paní Dr .Ch. N z  dalekého afrického Beninu nebo rodina z Francie a Holandska při nedělní bohoslužbě. Samozřejmě vedle poutníků z našich farností kolem D.Poustevny a kolem Sebnitz přijeli někteří až z dalekého okolí Hradce Králového, Brna či Českých Budějovic. To jen na vysvětlenou, že Oktáv k poctě sv. Anny, patronky zdejší kapličky a celého okolí, je znám daleko za hranicemi zdejšího kraje.

 Překvapením byl i den věnovaný mládeži a turistům na sv. Ignáce v sobotu 31. 7. 2010, kdy mši sv. celebroval právě ThDr. Stanislav Přibyl. Docela bych se přimlouval za to, aby se zachoval vždy v tomto Oktávu tento den na památku všech, kdo pomáhali a pomáhají svým chováním poznávat tento kraj s tak pohnutou historií, přičemž ještě i nedávno nebyly pokusy najít společnou řeč v poznání historie a krás tohoto kraje tak jednoznačně kladně posuzovány a zvláště ne v souvislosti s vírou. Mnozí z nás jistě vzpomenou mnohých rodáků ze zdejšího kraje, kteří se za svého života snažili vždy tyto dobré vztahy mezi lidmi všech národností podporovat a vždy zdůrazňovali, že tím hlavním, co by nás křesťany mělo spojovat je jen a jen víra a potom to další. A právě pomocí turistiky se mnozí z nás začali zajímat více o to, co bylo před námi a jak to bylo dle osobních zkušeností každého, kdo zde v dobách těžkých pro zdejší obyvatele žil  a pracoval.

Byla i dobrá myšlenka uspořádat jarmark kolem kaple, kde se předvedli lidé, co fandí různé drobné činnosti, povznášející obyčejné žití lidí na neobyčejně krásnější, ať to byli krajkářky  z Varnsdorfu (paličkovaná krajka), řezbáři z Rumburka a Šluknova (betlemáři), keramik z Dolní Poustevny a mnozí jiní. Nabízené zboží bylo krásné a nedá se říci, že by se nelíbilo. Bylo to šťastné řešení a výběr. Nechtělo by to do budoucna si tam pustit stánky s brakovým zbožím, to si ani toto památné místo nezaslouží.

Překvapením byla i úprava celého  areálu kolem kapličky a Křížové cesty. Zřejmě z popudu zastupitelů obce Lobendava a paní starostky Lenky Hausdorfové se velice pěkně vyčistil celý areál od většiny náletových dřevin. Bylo by jen dobré doporučit, aby si obec naplánovala vysadit za skácené staleté lípy, které bylo zřejmě pro jejich stav nutné vykácet, lípy nové, aby alej žila dále. U každého zastavení byly vždy dvě lípy a proti každému zastavení přes cestu byla další lípa. Je jen třeba hlídat, aby ty staré stromy se nekácely jen proto „že jsou staré“. Je třeba si i těchto přírodních krás vážit, neboť i ty staré stromy mají nemalý význam pro vzhled krajiny.

Během  soboty proběhlo i několik různých podívaných a koncertů pro návštěvníky tohoto poutního místa. Snad jen na okraj: ta vojenská akce by se hodila tak ještě na oslavy květnových událostí, to snad bylo jediné, co jaksi kazilo ten dobrý dojem z celého poutního Oktávu. I nedělní odpolední koncert výběžkových muzikantů v kostele Navštívení Panny Marie v Lobendavě se vydařil, tak jako vždy.

Mnozí z nás i při mších svatých prožívali duševní pohodu při jednotlivých homiliích, ať byly v češtině nebo překládány „dobrovolnicemi“z němčiny do češtiny nebo opačně.

Přílohou tohoto článku bude jistě i dostatek fotografií jak od autora článku, tak snad i od dalších přispěvatelů.

Je dobře, že farní společenství vedené P. Jackem Kotiszem je tak činorododé i díky němu.Vilémovský chrámový sbor a Chrámový sbor Cecilia ze Sebnitz a Neustadtu, jejichž členky a členové během církevního roku společně zpívají, se vždy rádi vidí a je to vždy vidět i na jejich zpěvu, případně hře na hudební nástroje, vždy pod taktovkou MUDr. Markéty Englerové a jejího manžela Patrika Englera.

Je to k nevíře, ale ještě vilémovská pouť 15. srpna 2010 a pomalu ale jistě začne vládnout podzim a náš kraj se zahalí do zádumčivého snění v mlhách a chladnu a budeme se těšit, aby zde již opět brzo nastalo jaro a tím i těšení se na novou anenskou pouť. Přeji Vám všem jen to dobré a hodně Božího požehnání Vám i Vašim milým…

  

                                                Antonín  Tobiška